Foto kurz s Janem Šibíkem

Za nafocení a natočení svatby mého kamaráda a kolegy Marka jsem dostal krásný dárek – fotokurz street fotografie s Janem Šibíkem. I když teda nemůžu říct, že jsem se na něj nějak extra těšil, protože tomu focení poslední dobou moc nedám a je to celkově dost znát. A hlavně street fotografie, která je neuvěřitelně těžká disciplína. Pojal jsem to celé jako výzvu, protože chodit s foťákem blízko k cizím lidem je opravdové vytažení z komfortní zóny. :)

Václavák

Kurz začal v kavárně v 10:00 a následovala asi hodina teorie. Pan Šibík vyprávěl o svých začátcích a dával rady, které sice nebyly nějak překvapivé, nebylo jich moc, ale byly rozhodně přínosem a dost krát jsem si je během focení připomínal. Pak jsme vyrazili fotit na Václavák na cca 2 hodiny. Rozdělili jsme se do dvojic a udělali rozvrh, protože na každou dvojici vycházelo 20 minut názorné ukázky, jak se to má dělat. Škoda, že naše dvojice byla poslední a tak jsme moc nedokázali aplikovat nové vědomosti v praxi. Celkově to focení bylo skvělé cvičení, chodit 2 hodiny po Václaváku, hledat čisté kompozice, situace, zajímavé úhly a pohledy bylo skvělé. A to celé v poměrně velkém časovém presu, protože lidí tam bylo mraky a dobré fotky nikde.

Václavák

Pak jsme vyrazili na oběd do domácí restaurace pana Šibíka, kde nám připravili polední menu. Na oběd dorazila i jeho o dost mladší přítelkyně Daniela, takže jsem se s nimi u stolu cítil dost nepatřičně. Společně jsme si zanadávali na Babiše a EET, takže oběd rychle uběhl a vyrazili jsme fotit na Karlův most, že je to tam prý lepší.

Karlův most

Dost dlouho mi trvalo pochopit, proč je to lepší. Lidí je tam na malém prostoru ještě mnohem víc než na Václaváku, prostředí je dost jednotvárné (jenom samé sochy, žebráci a prodejci) a zase tak moc se tam neděje. Co je ale super je to, že tam má v ruce foťák úplně každý, takže nikdo neřeší, že ho zrovna fotíte. Během dvou hodin nás dokonce zastihnul i silný déšť, takže jsme mohli nafotit i nějaké zmoklé lidi s deštníkem. Už jsem trochu věděl jak na to, hledat situace, které byly něčím nezvyklé a hledat rychle dobré úhly. Vcelku stres, protože jsme měli na konci dne mít 10 fotek, které považujeme za nejlepší. Dokonce jsem musel řešit s nějakým mladým Němcem, že jsem vyfotil jeho přítelkyni a prý jsem na to neměl právo. Tak mažu fotku a jedem dál…

Karlův most

V dalších 20 minutách nám pan Šibík ukázal, že už má to oko opravdu vycvičené a pozná ve mžiku nějakou zajímavou situaci a dokáže ji zachytit. Jedna z jeho rad byla i to, že je potřeba focení pravidelně a často trénovat stejně jako cokoliv jiného. Bylo neuvěřitelně zajímavé ho pozorovat při práci.

Karlův most

Po návratu do kavárny jsme měli necelou hodinu na to, abychom z fotek vybrali nějaké favority. Docela těžké, protože tam nebylo skoro nic použitelného. :) Ale nakonec jsem něco vybral a stihl i nějaký rychlý postprocessing (Photo Mechanic pro výběry a Lightroom pro úpravy jsou dobrá dvojka). Následovalo komentované prohlížení fotek a to bylo na celém dni to nejlepší. Dostat zpětnou vazbu na naše amatérské pokusy bylo super. Bylo to věcné a podávané tak, aby se nikdo neurazil.

Byl to skvělý zážitek. Něco nového, pěkně foto intenzivního a moc jsem si to užil. A rozhodně mi to pomohlo překonat ten počáteční strach fotit neznámé lidi na ulici. Asi si teď čas od času udělám sám taky takovou foto procházku.