Můj rok 2020

O roce 2020 se toho napsalo už spousty. Nebyl to lehký rok asi pro nikoho. A i když se stalo mnoho špatného a nečekaného, tak to zase z pohledu historie není tak hrozný. Tento článek má být hlavně o mém roku 2020 a ten opravdu špatný nebyl, protože jsem se toho mohl dost naučit a víc poznal sám sebe.

Práce

Když se ohlédnu za tím, co všechno jsem udělal v roce 2020, bylo toho až překvapivě hodně. Snad v každém projektu, který dělám, se povedl velký posun.

Avast

V Avastu jsme v týmu pohnuli s naším dlouhodobým projektem tak, že ho můžou používat ostatní a jde jim práce lépe od ruky. Konečně se začíná projevovat, proč to celé vůbec děláme. Část týmu tvoří nástroj, který zjednodušuje statistiku okolo experimentování tak moc, že to zvládnu i já. Je to super pocit: Děláme nástroje, díky kterým jsou ostatní o dost produktivnější. Druhá půlka roku byla hodně spojená se změnami v Avastu a velkou migrací všech našich projektů. To nám dost sebralo vítr z plachet, abychom se mohli věnovat hlavním projektům naplno. Ale všechno jsme stihli do termínů.

naZávody.cz

Náš registrační systém naZavody.cz se za rok 2020 posunul hodně dopředu. Udělali jsme párování plateb za startovné s Fio bankou, plnohodnotnou integraci s časomírou IronTime, celý web jsme zrychlili a zmenšili a velkou novinkou je to, že si může závodník upravit svou registraci zpětně sám a nemusí kontaktovat organizátora. Protože Covid-19 omezil amatérský sport a závodění, nabízeli jsme naši službu v základu zdarma, abychom pomohli alespoň tím málem, co umíme. Na Mtbs.cz o nás vyšel článek Představujeme - naZávody.cz aneb Registrujte se na závody snadno. A taky jsme stihli udělat anketu mezi závodníky, abychom měli my i organizátoři trochu nějaká čísla. Je toho fakt hodně, co jsme stihli.

Lumibee

Foto editor pro iOS s názvem Lumibee děláme s Milianem už od dubna 2016. Loni jsme se rozhodli přidat in-app purchases a nabídnout lidem extra filtry za 3 různé ceny, aby nás trochu podpořili a motivovalo nás to k dalšímu vývoji. A oni to ty lidi fakt dělají! A jsme za to moc rádi.

V roce 2020 jsme udělali velké úpravy, které jsme doslova roky odkládali, protože vypadaly složitě. A nakonec to nějak šlo:

• Optimalizovali jsme pro větší displeje. Původně bylo Lumibee designováno pro iPhone 4s, teď už si zasloužila fotka větší prostor.
• Zoom. Dostali jsme mnoho feedbacku, že by mohlo jít fotku zvětšit, aby se daly zkontrolovat detaily. Trochu jsme brainstormovali a nakonec nejlepší zoom má Instagram, kde se fotka roztáhne přes celý displej. Tak jsme to udělali stejně.
• Vylepšili jsme zesvělování stínů a ztmavování světlých míst, aby šlo dostat víc detailů z formátu raw.
• Presety. Uživatelé se po tom hodně ptali, aby šly úpravy udělané na jedné fotce použít na dalších. Třeba když upravujete stejnou sérii fotek nebo když máte jeden stůj styl, kterým upravujete všechny fotky.

Side projekty

Side projekt asi definuju jinak než zbytek lidí. Je to takový nějaký mini projekt - hobby, na který je hrozně těžký si najít čas, ale i tak se dá dotáhnout do nějakýho konce. Aktuálně to je asi bastlení.

Konečně po takových letech jsem si mezi svátkama našel chvilku, abych předělal LED pás v obýváku na Homekit. Tak jsem to rovnou hodil na Github, aby se mohl inspirovat někdo další. Mám z toho radost, protože to bastlení neuvěřitelně zanedbávám.

Běh

V roce 2019 jsem dělal ještě silové tréninky, ale v roce 2020 byly často posilky zavřené. Navíc i Avast zavřel kanceláře, kde jsem do jedné chodil. Hlavním zdrojem mého relaxu se proto stal běh. Dal jsem si relativně dosažitelný cíl - uběhnout 1000 km.

Původně hned z kraje roku jsem začal trénovat na Brnišťský půlmaraton - resp. na jeho 10km trať. Ale pak přišla jarní vlna Covid-19 a závod byl zrušen. Dost mě to tak na měsíc vyhodilo z nálady trénovat. V květnu jsem se zúčastnil Do práce na kole, která byla o jakémkoli pohybu a ne jen cestách do práce jako jindy. Uběhl jsem svých rekordních 162 km za měsíc. V červnu jsem se zkusil hecnout a uběhl první tréninkový půlmaraton a rovnou pod dvě hodiny. Pěkně mě to motivovalo a celé léto jsem proběhal. Můj vrchol byl září a závod Ralská 10 (10,3 km a výběh na vrchol Ralska v 696 m n.m. a zpět), kde jsem skončil 25. ze 75 závodníků.

Po závodě jsem na tom byl s fyzičkou docela dobře, tak jsem trénoval, abych si dal v říjnu ještě jeden rychlejší půlmaraton tréninkově. Bohužel jsem to dost přepálil a 2 km před cílem se ozvaly totálně přetížený podkolenní vazy. Musel jsem to dokulhat, ale i tak to byl další osobák s časem 1:54:33. Bohužel pak koleno zlobilo zbytek podzimu, takže jsem tomu běhání už moc nedal. Další z mých cílů: Uběhnout 10 km pod 50 minut, zůstal nepokořen. Nejrychleji jsem dal 10 km za 50:07.

Můj běžecký rok 2020 v číslech:

• Celkem 1041 km
• 114 běhů a 100 hodin pohybu
• Nastoupáno 11289 m
• 1x náročnější závod

Moje první deprese

Rok 2020 mi dal hrozně zajímavou lekci. Zažil jsem pocit, který jsem nikdy předtím nezažil. Normálně jsem pozitivně naladěný člověk, který rád rozdává tu energii dál. Nastalo pár věcí, které když se daly dohromady, bylo to extrémně těžký.

Přišla jarní vlna Covid-19, Avast zavřel kanceláře a všichni jsme pracovali z domova. Na začátku to bylo docela fajn. Vytunil jsem svůj domácí kancl v ložnici, abych byl maximálně produktivní, koupil jsem si standing desk, nový monitor, krásný HiFi repráky, s rodinou jsme se domluvili na tom, že budu mít zavřené dveře, aby tam nechodily děti. Maximální produktivita, maximální mašina na práci.

Pak přišla nějaká deadline a velký tlak na to, aby se projekt dokončil co nejdřív. Začal jsem pracovat i po nocích, aby se to stíhalo. Nevyspalost. A zanedlouho mě začaly extrémně štvát děti, jak pořád křičí a dupou. Nestíhal jsem si chodit zaběhat, relaxovat a mít čas pro sebe. Ono mít kancl v ložnici a pracovat třeba 14 hodin v praxi znamená, že se jdete mimo tu jednu místnost jenom najíst a večer uspat děti. A po práci jdete spát do postele, co je 2 metry vedle. Navíc nikde žádný kontakt s kamarády, s kolegy jsme řešili hlavně pracovní věci a všechno, co mě energeticky dobíjelo, bylo pryč.

Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem začal být takový zvláštně apatický. Všechno mi bylo jedno. Pracoval jsem na setrvačník, byl mrzutej doma a nejhorší bylo, že jsem to vnímal, ale neměl sílu to řešit. Jako by se mi úplně vypnul dopamin. Nikde žádná radost a jenom odevzdanost. Dokonce jsem si byl zaběhat, že mi to jako udělá lepší náladu. A poprvé za celou dobu, co sportuju, neudělalo. Fakt vůbec nic.

Dostal jsem se z toho po pár týdnech díky Míše, která to mezitím se mnou ještě nestihla vzdát. Bylo ale namále pro celou naši rodinu.

Home office je těžkej

Pracovat z domova v panelákovém bytě plném křiku a dupání dětí je těžký. Pracovat několik dní v řadě třeba 14 hodin denně bez opuštění bytu je devastující. Ono se to nezdá, ale jenom ten přejezd z kanceláře domů, malá změna prostředí, malý čas na to, si v metru číst knížku nebo jen tak koukat do blba… to všechno dokáže ten mozek trochu vypnout. V roce 2020 bych ani nespočítal, kolikrát jsem u společného rodinného oběda ani nic neříkal, jak se mi hlavou honily pracovní myšlenky.

Obecně jsem vypozoroval, že čím míň běhám, tím je to horší. Musím se totiž dostat ven z bytu, přepnout, přeladit a nadýchat se čerstvého vzduchu.

Co jsem se v 2020 naučil?

Nikdy jsem o sebe nějak extra nepečoval. Vždycky jsem věděl a věřil si, že to nějak dám, že sám zvládnu cokoli. Nyní vím, že pracovat na plný pecky z domova nejde. A taky to, že musím bejt v pohodě já, abych mohl fungovat v dalších rolích. Jako táta, co si hraje s dětmi. I jako manžel, který podporuje svou drahou ženu víc než jenom tím, že mlčky sní oběd, aby se nemusel vyhazovat.

V roce 2021 budu vytvářet a pořád vylepšovat svůj osobní plán, jak bojovat s home office. A ono to půjde!